Kontakty
Chlumecká 1531 (směr centrum)198 00 Praha 9
VÝKUP A PRODEJ
Mobil 1: (+420) 776 896 896
Mobil 2: (+420) 773 776 767
KANCELÁŘ
Tel.:(+420) 281 866 744
E-mail: info@actir.cz
Motory nejen pro nákladní vozy
Lidské tělo představuje mimořádně dokonalý motor, který nepřetržitě dodává energii. Jeho výkon a zranitelnost představují hranici, která umožňuje vykonávat jen omezený rozsah prací. Člověk se s relativní slabostí vyrovnal: přišel na myšlenku využívat jiné síly než vlastní: nejdříve zvířecí, později ovládl přírodní energii větru a proudící vody. Rozvinuté výrobě přírodní energie nestačila: zvíře se brzy unaví, vítr vždy nefouká a v řece kolísá stav vody. Člověk musel najít pravidelně využitelnou energii a způsob, jak ji co nejlépe, s nejmenšími ztrátami, přeměnit na mechanickou energii sloužící k pohonu strojů. Nejdříve vymyslel parní stroj, později výbušné motory a elektromotory.
Zážehové motory
Francouz Denis Papin, poté i Angličané Thomas Newcomen a James Watt, stáli v 18. stol. u zrodu parního stroje, jenž postupně zdomácněl ve všech průmyslových odvětvích. Byl však příliš těžkopádný, hmotný a objemný: spalováním uhlí se z vody získávala pára, která poháněla píst ve válci. Kromě toho měl malou účinnost, většina energie se přeměnila na teplo a asi jen čtvrtina na mechanickou energii.
V r. 1860 Francouz Étienne Lenoir postavil první motor, kde se palivo spalovalo uvnitř válce, motor zážehový. K přeměně energie docházelo přímo ve válci, píst poháněly výbuchy směsi vzduchu a svítiplynu nebo vzduchu a petroleje zažehnuté elektrickou jiskrou. Alphonse Beau Rochas vynález v r. 1861 dále vylepšil čtyřdobým pracovním cyklem: sáním, stlačením, výbuchem a výfukem. Dodnes se na čtyřdobém principu nic nezměnilo. Existuje také cyklus dvoudobý, používaný především u motocyklových motorů: dvoudobé motory jsou sice jednodušší, ale vykazují nižší účinnost.
Ojnice a klikové hřídele
Stálým vývojem dosáhl zážehový motor značné spolehlivosti: „zadřít" se jej podaří jen zcela výjimečně, obvykle v důsledku nedbalosti. Pohyb pístu se prostřednictvím ojnice přenáší na klikovou hřídel, která mění posuvný pohyb v otáčivý. Automobilový motor má vždy několik válců napojených na společnou hřídel. Motory amerických automobilů mívají uspořádání V-8, tedy osm válců uložených nad klikovou hřídelí do písmene V. Evropské vozy naopak mívají čtyři válce uspořádané nad klikovou hřídelí v řadě.
Technici výbušný motor stále vylepšují moderními technologiemi: užitím hliníkové slitiny se snížila hmotnost bloku a elektronickým tyristorovým zapalováním vzrostla účinnost.
Neustále roste podíl automobilů, které jezdí na bezolovnatý benzín. Jedovaté zplodiny z výfukových plynů odstraňují katalyzátory.
Vznětový motor a motor s otáčivým pístem
Motor s vnitřním spalováním se pokoušelo zlepšit mnoho lidí zapálených technikou. Německý technik a vynálezce Rudolf Diesel od r. 1892 vyvíjel motor, který by nejezdil na benzín, ale na levnější oleje, zbývající po atmosférické destilaci ropy. Když se palivo ve směsi se vzduchem stlačí pístem, samo se vznítí a hoří bez výbuchu. Vznětový motor má oproti zážehovému četné přednosti. Lépe se přizpůsobuje zejména značným pravidelným zátěžím a výborně vyhovuje pro nákladní automobily, lodě a lokomotivy.
K dalším významným vynálezům patří motor s otáčivým pístem vyvinutý v Německu v r. 1954. Revoluční novinkou je zde, že píst zážehového motoru poskytuje přímo otáčivý pohyb, takže odpadá mechanismus klikového hřídele. Ve velmi složitě tvarovaném válci označovaném jako trochoidní se otáčí trojúhelníkový píst se zaoblenými stranami.
Elektrický motor
Přes všechna zlepšení se bude počet motorů s vnitřním spalováním dříve či později snižovat, protože spalují čím dál tím dražší ropu, které se dá mnohem efektivněji využít v chemickém průmyslu.
I v automobilu se nepochybně prosadí elektromotory, které dnes v průmyslu pohánějí většinu strojů. Mají četné přednosti: nejenže jsou jednoduché, čisté a nehlučné, ale také se bez obtíží napájejí elektrickou energií vyráběnou různými způsoby.
Od víceméně náhodného vynálezu elektromotoru už uplynulo více než století. V r. 1871 vynalezl Belgičan Zénobe Gramme dynamo tvořené prstencem navinutého drátu umístěného do pole magnetu: prostým otáčením prstence vznikal stejnosměrný elektrický proud. O dva roky později se omylem na svorky přístroje přivedl stejnosměrný proud a k všeobecnému úžasu se dynamo roztočilo. Dynamo se tak změnilo na elektromotor.
Později se zjistilo, že také alternátory, jež dodávají střídavý elektrický proud, lze snadno přeměnit v elektromotory.
Elektrické rozvodné sítě se rozšířily natolik, že se elektromotory používají prakticky všude, včetně dopravy (vlaky, metro). Zatím se jen pomalu prosazují v automobilech, protože nedokážeme vyrábět dostatečně výkonné a nepříliš hmotné akumulátory (zásobníky energie) umožňující nezávislou jízdu na velké vzdálenosti. Vědci horečně pracují na nových, vylepšených typech akumulátorů.
Problémy s ekologicky čistým provozem automobilů by měly vyřešit elektromobily, kde by elektrickou energii dodávaly vodíkové palivové články, přímo přeměňující chemickou energii na elektrickou.
