Práce řidičů silniční kamionové dopravy a definice nařízení č. 561/2006

Řidiče nákladních aut a kamiónů na českých a evropských silnicích potkáváme denně. Asi málo z nás by bylo ochotných vyměnit s nimi svůj způsob života. Trávit celé dny za volantem v kabině nákladního vozu, sami na cestách a mimo domov pro většinu z nás asi není velkým lákadlem. Při přepravě zboží a dalších komodit však řidiči nákladních vozidel plní nezastupitelnou úlohu a i díky nim si můžeme úžívat výdobytků moderní civilizace.

V tomto článku bychom chtěli připomenout a seznámit vás hlouběji se samotnou problematikou práce řidiče nákladního auta a také nařízením, které jsou dopravci a řidiči nákladních aut a dalších prostředků silniční dopravy nuceni v zájmu své bezpečnosti a bezpečnosti ostatních dodržovat. Samotné řízení nákladního auta je pouze jednou z činností, která spadá do náplně práce řidiče. Řidič nákladního vozu musí být přítomen nakládce a vykládce zboží a dále také dohlédnout a zajistit správné upevnění přepravovaného nákladu. Mezi další činnosti, které řidiči každodenně vykonávají, se řadí např. čištění, kontrola nebo technická údržba vozidla a dále také administrativa spojená s řízením nákladního auta.

Práce řidiče v silniční dopravě nepatří k nejlehčím a nejbezpečnějším a často je spojována s nadměrnou zátěží. Řidiči jsou mnohokrát vystaveni nadměrnému hluku či vibracím v kabině a potýkají se třeba s tak prostou věcí jako je dlouhodobé sezení na sedačce, které se negativně odráží na jejich zdraví. Řidiči se mnohokrát ocitají v časové tísni ať už ze strany zaměstnavatelů tlakem na kvalitu a rychlost odváděné práce nebo díky momentální situaci či povětrnostním vlivům panujícím v silničním provozu. Častokrát jsou nuceni se potýkat s nedostatkem spánku, samotou a mnohdy není optimální ani hygiena během dlouhých cest.Výjimkou nejsou ani útoky a fyzická napadení.

Změna k lepšímu

Alespoň některé z nešvarů v silniční dopravě upravuje nařízení EU č.561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85. Nařízení se vztahuje na dopravu zboží a cestujících po silnicích na území EU vozidly nad 3,5t včetně návěsu či přívěsu a na dopravu cestujících vozidly, které jsou vybaveny více jak 9-ti místy včetně sedadla řidiče tedy hlavně mikrobusy a autobusy. Nařízení začalo platit 11. 04. 2007 a stanovuje povinnosti dopravců (zaměstnavatelů) a řidičů, které je třeba dodržovat v zájmu zachování bezpečnosti silničního provozu. Důvodem vzniku tohoto nařízení bylo také vyrovnání podmínek mezi jednotlivými dopravci a zlepšení pracovních podmínek řidičů. V minulosti byli právě řidiči častokrát neúměrně přetěžováni a toto se neblaze odráželo na zvýšení nehodovosti a snížení bezpečnosti samotných řidičů a dalších účastníků provozu na silnicích. Ztráta pozornosti a nastalý mikrospánek se bohužel jen málokdy obejdou bez vážnějších problémů.

Tachograf

Aby se dodržování tohoto nařízení dalo v praxi kontrolovat, musí být všechna vozidla nad 3,5t určená k přepravě zboží nebo cestujících (mimo výjimek upravených v kap. I, článku 3) vybavena zařízením, které se nazývá tachograf. Nákladní auta pro silniční dopravu zboží a vozidla pro přepravu více jak 9-ti osob včetně řidiče jsou vybavena buď analogovým nebo digitálním tachografem, který slouží k záznamu veškerých pohybů svěřeného vozu. V případě analogového zařízení se záznamy provádí na papírové kotouče. U digitálního tachografu se záznamy pořizují do paměti tachografu a na čipovou kartu řidiče. Spolu s dnem, kdy nařízení č. 561/2006 začalo platit, vstoupila v platnost také další podmínka ohledně tachografů a sice, že nákladní auta uváděná do provozu po tomto datu musí být všechna vybavena digitálními tachografy. Tachograf slouží ke kontrole doby řízení, doby odpočinku a dodržování povinných přestávek během jízdy. Dále je zaznamenávána také rychlost vozidla v závislosti na čase, pokud by došlo k dopravní nehodě, a také další údaje jako doba práce nebo ujeté kilometry za posledních 28 pracovních dnů. Tyto údaje jsou dopravci povinni pravidelně z tachografu a karty řidiče stahovat a uchovávat po dobu 12-ti měsíců pro případné kontroly.

Jednotlivé pojmy stanovené nařízením

Denní doba řízení – (udává kap. II, článek 6 v nařízení) je pevně stanovená a činní 9 hodin denně. Max. dvakrát týdně lze tuto dobu natáhnout na 10 hodin. Denní doba řízení je úsek mezi uplynulou denní dobou odpočinku a nastávající denní dobou odpočinku popřípadě týdenní dobou odpočinku. Nelze ale řídit plných devět hodin na jeden zátah. Řízení je nutné přerušit přestávkou.

Přestávka v řízení – (je upravena v kap. II, článku 7 tohoto nařízení) přestávku musí dělat řidiči vždy max. po 4,5 hod. jízdy. Tato přestávka musí mít alespoň 45 minut a slouží k zotavení a nabrání sil před další jízdou. Přestávku mezi další jízdou je možné také rozložit způsobem, že během 4,5 hodinového úseku řízení si řidič udělá nejprve 15 min. přestávku a dále v tomto úseku ještě 30 minutovou přestávku od řízení.

Týdenní doba řízení – (je stanovena v kap. II, článku 6, odst. 2) udává maximální dobu řízení od pondělí 00:00 do neděle 24:00 hod. a činí 56 hodin.

Celková doba řízení za období dvou po sobě jdoucích týdnů – (tak jak ji stanovuje kap. II, článek 6, odst. 3) činí max. 90 hodin. Z toho vyplývá, že pokud jste jako řidič nákladního auta v jednom týdnu vyčerpal 56 hodin, v týdnu následujícím můžete řídit pouze 90 – 56 = 34 hodin.

Denní doba odpočinku – (stanovuje kap. I, článek 4, písm. g). Denní doba odpočinku následuje vždy po uplynutí denní doby řízení a standardně trvá 11 hodin. Tato doba slouží k regeneraci sil a oddechu mezi dalším řízením. Denní doba odpočinku může být buď „běžná“ a v takovém případě se jedná o standardních 11 hodin anebo „zkrácená“ a to je potom časový úsek, který trvá minimálně 9 ale méně než 11 hodin. Běžnou denní dobu odpočinku si řidiči mohou také rozložit na dvě doby odpočinku, kdy první musí trvat nepřerušované 3 hodiny a druhá nejméně 9 hodin. V tomto případě je celkový součet 12 hodin a i takový odpočinek musí být čerpán v průběhu jednoho 24 hodinového cyklu (v plovoucím dni).Zkrácenou denní dobu odpočinku lze aplikovat maximálně 3x mezi dvěma týdenními dobami odpočinku a není třeba ji vyrovnávat.

Týdenní doba odpočinku – je pevně stanovena (kap. I, článek 4, písm. h) a má délku 45 hodin. Týdenní odpočinek je řidič povinen zahájit nejpozději po uplynutí šesti plovoucích dnů ve kterých absolovoval 6 denních dob řízení od skončení předchozí týdenní doby odpočinku. Týdenní dobu odpočinku je možné zkrátit na minimálně 24 hodin (tak jak to naznačuje článek 8, odstavec 6 tohoto nařízení), pokud bude toto zkrácení nejpozději ve třetím týdnu následujícím po tomto zkrácení nahrazeno odpovídajícím počtem hodin, o které jsme týdenní dobu odpočinku zkrátili. Počet nahrazovaných hodin se přičte ke klas. době týdenního odpočinku a o to déle řidiči stojí.

Pokusili jsme se vyjmenovat nejdůležitější pojmy z obsahu nařízení č. 561/2006, kterými jsou povinni se řidiči nákladních aut a dopravci řídit a dodržovat je. Pokud je někdo z řidičů nucen toto nařízení obcházet – třeba díky tlaku dopravce na větší výkony – měl by si dobře rozmyslet, zda riskovat své zdraví a v neposlední řadě i sankce, které za porušení hrozí jemu i samotnému dopravci.

Kontakty

Chlumecká 1531 (směr centrum)
198 00 Praha 9

VÝKUP A PRODEJ
Mobil 1: (+420) 776 896 896
Mobil 2: (+420) 778 526 400
Mobil 3: (+420) 778 440 500

KANCELÁŘ
Tel.:(+420) 281 866 744
E-mail: info@actir.cz
Praha 9 Černý most
Prodej dopravní a nákladní techniky